CHS REALGAR

Vítek chtěl děsně závodit, ale Shelby na něj docela peče, tak jsem opět nevydržela a jako správná matka mu poskytla Corču. Nakonec jsem neprohloupila, jako malý kluk měl  u rozhodčího drobná privilegia, která se nakonec dost vyplatila.

Závod začal slavnostním nástupem a poslušností, která sestávala z libovolných 5 cviků de ZVV1. Vítek si přes mé doporučení zvolil např. aport, který teda úplně nevyšel. Už na hlášení vznikl malý problém, Cora seděla vzorně u nohy, ovšem zády k rozhodčímu, aby na mě dobře viděla. Tímto dostal Vítek povolení mít v ruce pamlsek, protože jinak by mu nejspíš zdrhla při první příležitosti. S pamlskem měl ovladatelnost za plné body, Cora se od něj nehnula na krok a zírala na něj, jak na obrázek. Jako druhý cvik si vybral štěkání na povel - opět za plné body, neb Cora štěká k smrti ráda. Dále vymyslel překonání áčka - to je jen jedním směrem a Corča ho umí hezky, jen jí Vítek dal na rozběh asi 20 cm prostoru, takže ho museal skočit z místa, víceméně ze sedu. Kladina byla taktéž moc pěkná, aport byl velmi vtipný, Corča napřed mířila ke mně, pak okolo placu k rozhodčímu, ale nakonec našla správného človíčka pro odevzdání a plivla mu míček pod nohy. Tím jejich vystoupení skončilo a vysloužili si nádherných 45 bodů.  Cherry nastoupila také, víceméně provedla všechny cviky, jen bez valného nadšení.

Speciálních cviků bylo také 5 a  stály za to.

1. aport párku,   2. přeprava psa v kolečku na 10m,    3. odložení za rušivých vlivů (párky, piškotky, aportíky),    4. aport předmětu psovoda z tunelu,    5. překážková dráha - kladina a skok nízký - psovod absolvoval dráhu v pytli (včetně skoku)

Po nezbytné přípravě se začalo. Už první cvik spousta psů vůbec nezvládla, párky opravdu lákavě voněly a psi se dělit vesměs moc nechtěli. Stejně tak Cora, páreček nejprve pěkně spucla a pak se s velkou slávou vrátila k malému psovodovi.

Ovšem v kolečku se chovala, jak pravá dáma - spořádaně na jeden povel nastoupila, usadila se a bez diskuzí se nechala odvézt do cíle tváříc se, jakože tohle děláme doma denně. Záchranářská příprava má něco do sebe, jejímu výkonu konkuroval pouze šikovný borderák, všichni ostatní cestou vystoupili aspoň jednou, někteří ani nevyjeli.

Odložení byl ovšem vcelku propadák, léčba alergie má své následky - Cora je až chorobně žravá. Půlminutku koukala smutně za Vítkem, poté se rozhlédla, uviděla  a ucítila papání a bylo vymalováno. Poskakující Zuzka  s pešíkem ji vůbec nezajímala, snažila se jen sbagrovat všechno dřív, než se Vítek vrátí.

Aport byl podobný - pod vlivem hostiny rozházené po zemi nebyla schopna soustředění a rozumného uvažování - aportek ji prostě vůbec nezajímal. Proběhla se tunelem asi 3x, ale aportu si nevšimla, jen ho kratičce hledala za ním a když nenašla, vydala se nažrat.  I na to má vliv záchranařina, neb tam překonává tunel a za ním se odkládá, aby posléze dostala aport za tunelem za odměnu.  Že by mohl být aport i uvnitř, jí nějak nedocházelo.

Na překážkovou dráhu nafasoval Vítek opět pamlsek, neb Cora po překonání kladiny  znovu neomylně zamířila k párkům a nebyla pořádně k zavolání. S párkem v ruce byl  pak ovšem velmi atraktivní, takže disciplínu nakonec zdárně zvládli. Za celou speciální část oprávněně dostali jen 25 bodů, ale byli i horší.

Cherda s Pepou se poprali se speciálními cviky trochu lépe, aport párku nedopadl, neb Cherry nechtěla aportovat vůbec nic. Z kolečka sice vystoupila, ale po domluvě si dala říct, odložení měla výborné, aport z tunelu zvládla taky slušně a překážkovou dráhu přímo bravurně, i když ji Pepa svým poskakováním a zvláštními kalhotami docela vyděsil. Nebyla ovšem sama, Lídy Síďa zděšením spadla z kladiny a Karel se svůj strach snažila  vehementně obrátit v žertovnou honičku, takže splašeně lítala po půlce cvičáku. Komik

3. disciplínou byla obrana, Pepa Vítka iniciativně přihlásil i do této kategorie. Vítek se moudře rozhodl, že obranu vynechá, tudíž jsem na ni nastoupila s Corou já, ale to jsem opravdu dělat neměla. Revír a vyštěkání bylo moc hezké, prohlídka a výslech také, ale už tam bylo jasné, že zoufale pomalý figurant Coru zajímat nebude. (takový zabiják fakt není).  Když chodí krokem, určitě není nebezpečný a není třeba jej zneškodňovat. Navíc byly zařazeny zcela nové cviky - hlídání skoro jako na OP1 - figurant odcházel pomalým krokem a Corča ležela a koukala se, kam jsem se  jí schovala (tohle ještě nikdy neviděla, zná jen IPO útěk, kde je start figuranta tak razantní, že ji to vyburcuje k akci). Zadní doprovod taky žádná sláva, i když si aspoň kousla, na zadržení s protiútokem jsem ji vysílala z místa, kde bylo předtím odložení s rozházenými párky.  Corču tím pádem přestal figurant zajímat úplně a snažila se najít po zemi  zbytky párků a piškotové drobečky, nějaký řvoucí chlap 30m od ní ji vůbec nerušil - má v podstaně moc milou a nekonfliktní povahu.

Tímto jsem Vítkovi zkazila celý závod, protože obdržených asi  40 bodů (zredukovaných na polovinu, aby byl celkový možný zisk 3x50) na osvědčené obranáře nestačilo. Celkových 85 bodů mu vyneslo poslední, 11. místo, ovšem k našemu velkému překvapení by se v kategorii bez obran býval umístil na 1. místě - získaných 65 bodů tentokrát vyhrávalo. Cherry naopak ztracené body nahonila nádhernou a razantní obranou, (kterou maličko zastínilo jen velmi váhavé pouštění), což mu vyneslo 5. místo.  Naštěstí byly ceny pro všechny stejné - taška výborných kočičích konzerv, 1. v každé kategorii vyhrál navíc mobil-alarm - krásného pejska s batohem na mobil, který zaštěká pokaždé, když mobil začne zvonit nebo vibrovat. Vítězka z ceny až tak odvázaná nebyla a velmi ráda jej přenechala Vítkovi, který se tímto stal neoficiálním vítězem, alespoň pro nás. Náhodou podal slušný výkon a nakoplo ho to natolik, že v neděli si půjčil Coru sám a na zahradě s ní cvičil. Sledovala jsem to z okna a šlo jim to podstatně lépe, než když jsem v dohledu . Asi jsem přišla o psa.