Cora Malimit
Cora
*6.7. 2007 +14.2. 2016
BO-malinois
Tituly
Velmi dobrá 1. na MV Praha-Letňany (tř. mladých)
Výborná 2., res CAC, ČKŠ na světové výstavě BO v Roudnici (mezitřída)
Zkoušky - ZOP, ZPU1, RH-E, ZZZ
DKK A - 0/0
Vyšetření očí na DOV – negativní (25.10.2008, MVDr. Lenská)
Corinka k nám přišla 27.8.2007 po dlouhé cestě z Brna od chovatele Milana Olivy. Velmi rychle se aklimatizovala, jen osamění v kotci zpočátku velmi špatně snášela (byla z 11 sourozenců), proto s námi bydlela první 3 týdny doma. Cherrinku úspěšně terorizovala již od prvního momentu. Nyní je z ní krásná slečna, klidná, ale v případě akce dostatečně temperamentní. Zkoušíme sportovní i záchranářský výcvik, příležitostně si jdeme zaskákat na parkur. Povinná zdravotní vyšetření má v pořádku, přesto jsem se (s těžkým srdcem), vzhledem k její alergii, rozhodla na ní nechovat, i když byla otitulovaná V2, res. CAC a ČKŠ na světovce belgičáků a i povahu má báječnou.
Corča svou hvězdnou kariéru prošvihla vinou svých nemocí, takže je taktéž naší milou darmožroutkou. Po vážném poškození zdravotního stavu s námi (už asi trvale) bydlí v domě a podílí se na výchově štěňat (a koťat), se kterými má velkou trpělivost, ale na rozdíl od Cherry je umí také náležitě usměrnit. Vítek s ní občas jde cvičit nebo na procházku, jezdí s ní na agility tábory (že by ji strhal, o to strach opravdu nemám). Stihla složit ještě pár zkoušek - ZOP, ZPU1 a záchranářské RH-E a ZZZ. Vzhledem k tomu, že ji po zjištění spondylozy krčních obratlů už asi nepustím na žebřík, další záchranářské zkoušky jsou jí odepřeny, cvičí jen pro potěšení. Chodí s námi na procházky a na cvičák, velmi často tam působí jako au pair pro rozjívená štěňátka, občas taky jako tlumič vášní, poněvadž dovede usměrnit drzouny a rváče, aniž by jim ublížila.
Dlouho byla taková nemastná neslaná ohledně práce, která se od ní očekávala jako od malinoise. Do roka porážela figuranty na obraně, ovšem jen proto, aby je mohla náležitě pošlapat a olízat. Taky na agility se příliš neprojevovala - tunely nenáviděla, skákání přes překážky provozovala výhradně kvůli mně, jen poslušnost a pachové práce byly hezké. Obrany jí docvakly až kolem 3. roku věku, kdy začala kousat opravdu hezky i docela razantně, jen v ní není žádná zloba, je to opravdu sporťák (mě to nijak nemrzí). Stejně tak agility začalo vypadat hodně dobře až po změně trenéra, teď běhá nádherně, víceméně jen na myšlenku, je nádherně ovladatelná a přitom poměrně rychlá. Je škoda, že po úraze už nemůže závodit, běhá jen pro radost na mediových překážkách. V záchranařině ovšem odmala excelovala, má dodnes krásné a přesné vyštěkání. V sutině měla problém s podkladem, nerada chodila po nerovném terénu, ale v plochách běhala moc krásně a spolehlivě.
Nejnověji jsme se pustily do noseworku - velmi mladého psího sportu, kde se vyhledává v různorodých terénech specifický pach (čaj, mince, skořice, pomerančévá kůra, atd) - také spíš rekreačně, ale tam Cora zúročí svůj skvělý nos.