CHS REALGAR

Acer se začlenil do smečky celkem dobře, účastní se vycházek a jiného dění, přičemž vytrvale kouše střídavě všechny psy do zadků. Cherry mu to s neuvěřitelnou trpělivostí toleruje, Corča ho má nějak plné zuby, protože v rámci zachování dobrých sousedských vztahů ho má u sebe v kotci, aby mu nebylo smutno a neplakal. Ráda se s ním honí a tahá, ale okusování nožiček a ocásku jí moc vadí, to frajera žene.

Shelbička ožila - konečně má (zatím) parťáka rovnocenného její teriéří povaze. Snáší mu různé hračky, o které se s ním pak neúnavně přetahuje.  Taky se tím šikovně vyhýbá jeho ostrým zobkům, do otevřené tlamky mu vytrvale cpe ponožky, uzlíky a jiné hračky, dokud ho nepřemluví k přetahování. 

Isa byla od začátku jasná, je to stařenka, která už má ráda svůj klid a živé štěně ji velmi rozčiluje. Ruku v ruce se špatným zrakem a sluchem jde opatrnost a lekavost, čímž trochu stoupá její agresivita vůči štěněti. No zkrátka ječí na něj už zdálky, aby ho snad ani ve snu nenapadlo se k ní přibližovat. Neváhá se do něj ani zakousnout, když se přece jen zapomene a jde se podívat zblízka na to rozzuřené morče. Až mám občas strach, že ji snad raní mrtvice. Její snaha o udržení pořádku ve smečce je denně zdrojem komických situací a našeho pobavení (normálně se jí smějeme, to se jinak nedá)

Cora je vcelku pohodový pes, proto ji jako jedinou asi nerozházelo, že má malého teroristu v kotci (k Cherry jsem se ho neodvážila dát, v afektu by asi byla schopná mu ublížit), proto to odnesla. Nakonec dobrý, dokázala si zjednat respekt, aniž by se jí štěndo bálo, neb se s ním trpělivě přetahuje o klacky, provázky a různé ukradené hadry, rukavice a části strojů (např. přilba se štítem pro lesní dělníky, ta byla v jejich tlamičkách moc slušivá).

Když ho už Cora měla plné zuby, hrál si Ejsík s Cherdou. K našemu velkému překvapení se z ní stala obětavá au-pairka (v době jeho příchodu měla falešnou březost a na miminka fakt intenzivně myslela), jemná, něžná, trpělivá a tolerantní k jeho kousání. Občas se s ním pokoušela hrát na honěnou, ale když to pořádně rozbalila, Ejsík si jen nešťastně sedl a zmateně se díval, jak Cherry vražednou rychlostí krouží kolem domu. Připojila se spíš Cora a následně  z toho vznikla honička v kině. Ejsík seděl a absolutně nestíhal, takže se jen díval na 2 zrzavky, co se zběsile nahánějí kolem baráku.

Samozřejmě Ejs krade, co potká, jako každé štěně. Náš byt se podobá hornické domácnosti - co není přivázáno u stropu, je jeho a Cora mu v záškodnické činnosti pomáhá, neb se ráda připojí k jakékoli špatnosti. Zodpovědně spolu nacvičují likvidaci hraček, oblečení a dostupných předmětů a zasvěcuje ho i do tajů kradení jídla (v tom je přebornice). krmení slepic s těmihle dvěma  je docela vtipná záležitost - nakrmíme zpravidla slípky i psy (a když ne, nabídnou si sami). Naštěstí Ejs moc nechce slepičky lovit, tak pevně doufáme, že ho to ani v budoucnu nenapadne. S kocoury je to taky docela legrační, kluci se ho trošku bojí, ale v zásadě jsou si jisti, že jim nejspíš neublíží, takže na něj jen občas zasyčí a zjednají si respekt. Ejs z nich má trošku lufta, takže je neloví, jak králíky, ale hezky a způsobně je obchází.