2009
2009
27.12. Nějak jsme se špatně domluvily s kolegyní a vyšlo z toho nečekané volno. Využila jsem ho k vycházce s Corou a Isou do Prokopského údolí. Holky pózovaly na každém pahorku. Fotky
22.12. náš fungl nový vánoční dárek se od nedělního večera prohání po pokoji, zatímco ostatní způsobně čekají na zabalení a rozbalení pod stromečkem. 5letá parsonka Shelby po střídačce několika majitelů zakotvila u nás a pod Vítkovým vedením tu snad i zůstane. Víťas vstává každé ráno v 6, aby s ní stihl jít ven, od zítra mu povolím vyspávat až do 7, když má prázdniny. Shelbinka se perfektně sžila se smečkou, s námi to bude asi trochu pomalejší, nicméně dnes ráno už nás bouřlivě vítala. Na zahájený 3. den v nové rodině to není špatný výkon.
12.12. Dnes jsem jezdila, jak o Zlatou přilbu. Závodění na Vánočním dárku jsem odpískala, neb jsem si uhnala nějakou kašlavku ještě přikrmenou nočním tréninkem. Tak jsem jela jen na veterinární přejímku, pak domů upéct nějaké cukroví a odpolko zase do Masečína rozdat ceny. Nakonec jsem to kupodivu přežila.
5.12. Tak jsme kocourky neuhlídali, Pepova bdělost polevila a doplatil na to Mazlík, který skončil s prokousnutým hrudníkem. Ještě ho Cherry pustila, ale už mu nebylo pomoci, byť kolegyně Silva dělala, co mohla. Ode dneška se psi pouštějí striktně pouze, když jsou kocouři v obýváku.
18.11. Do naší domácnosti přibyli 2 noví číčáci Tygřík a Mazlík. Původně jsme jeli pro kočku z útulku, ale cestou ně odlapila kolegyně Marcelka a vnutila mi svoje odrostlá nadbytečná koťata. na fotce byli moc krásní, tak místo 1 roční kočky jsou 2 malí do školky - 4měsíční kocouři. seznamka s Levhartem byla trochu drama, ale druhý den ráno už společně dlabali z jedné misky a žádné velké prskání a rvaní se nekonalo. Taky křeslo není moc velké, tak se tam svorně složili všichni 3 a na Mindu zbyl jen gauč s Isou. Malí kocouři se bojí psů, z čehož má trochu trauma Isinka, neb kočičáci ji první večer nepustili ani napít, natož se nechat třeba očuchat. Teď už se to trochu srovnalo, Isa je loví jen venku, doma je obchází obloukem a oni na ni vděčně a láskyplně syčí.
15.11. Dnes jsme měly s Corčou předpremiéru agi, jako předskokanky na dvojzkouškách. 1. běh úžasný, kromě chyby ve slalomu (náběhy ještě úplně neumíme) a odmítnutí způsobeného víceméně mojí chybou, kdy jsem ji vytlačila z ideální dráhy, z něj mám dobrý pocit, bylo to s chutí zaběhnuté. 2. běh jsem ji trochu rozhodila, neb jsem si po dlouhé době zahrála na bludičku (no jo, už jsem dlooouho na žádných závodech nebyla, naposled s Bugčou tak před 3-4 lety). No nedá se nic dělat. Potěšilo mě, že i v hale zaběhla pěkně, neřešila povrch, ruch, zvuky ani tunely.
9.11. Do naší domácnosti přibyl nový kocourek Leo, přejmenovaný okamžite na Levharta, poněvadž obě naše malé kočičky tragicky zahynuly (máme poslední dobou dost velkou spotřebu koček, nevím, jak je možné, že Minda se v pohodě a zdraví dožila 21 let). S Isou je omezeně kamarád, ale moc se od ní šikanovat nenechá. S Mindou se občas vyskytne i ve stejném pelíšku. Fotky budou později.
8.11. Konečně jsem vstala z postele, spála jak přišla, tak odešla po 10 dnech. Hned jsem to oslavila návštěvou cvičiště, aby Corče úplně nezakrněl mozek (obávám se, že už se stalo). Na Zbraslavi katastrofa, Cora mi lezla po hlavě, poslušnost byla spíš radostná, než přesná, i když skok z áčka na mou hlavu jí vyšel dokonale. Na jediný povel sedni zvládla cviky sedni, vstaň, lehni, sedni, pac, druhá a pak už dostala volno. Vymohla si tímto procházku podél Vltavy, poněvadž v tomto rozpoložení se nic jiného seriozně dělat nedalo. Zato v Komořanech na agility zazářila jako hvězda jasná, tunely netunely, lítala tam skoro jak závodník. I Isinka se docela pochlapila a s Vítkem předvedla velmi schopný výkon plný nadšení (kde ho vykutala, to fakt netuším). Pár fotek zde
4.11. Postihla mě strašlivá choroba, ulovila jsem kdovíkde spálovou angínu. Zkrosila mě velmi náhle, v neděli jsem byla zcela zdráva a v pondělí zcela nemocná. Od minulého týdne tedy víceméně neopouštím postel a krmím se penicilínem, co to dá. Lékařka mi sice naordinovala minimálně 14 dní klidu na lůžku, ale Corča bourá kotec a následně i náš obývák, pokud ji chci zabavit hrou. Náš pidibyteček opravdu není pro maliňácké hrátky vhodný. Takže jsem začala zobat homeopatika a můj stav se rázem začal zlepšovat, z čehož vyplývá, že po víkendu opět mastím do práce, abych mohla taky chodit aspoň trochu ven. Už se těším na cvičení s tím mým sladkým dementíkem. I do práce se těším. Černoušek se od nás odstěhoval k sousedům, kde již zjevně hodlá natrvalo zůstat. Oni se nebrání, tak nakonec proč ne? Nesmírně ho stresovala Tečka, která je hyperaktivní a stále si intenzívně chtěla hrát. Nevěděl chudák, kde se má před ní schovat, vyšťourala ho všude.
24.10. Máme nové číčátko, jedna z našich pacientek našla 2 koťata a minimálně jednoho se chtěla zbavit, protože už má doma koček dost. Nakonec udala zrzavou kočičku kamarádce a na nás zbyl černý kocourek, ovšem jeho mazlivost a vstřícná povaha bohatě vyváží smolnou barvu. Vítek mu udělil vznešené jméno Black, já mu prozaicky a počeštěle říkám Černoušku. Pár fotek ze seznamky zde.
19.10. Ztratila se nám Mourinka, celý den nepřiška domů. Pepa ji později našel na silnici, asi přejetou. Tečce je docela smutno, tak sháníme nové koťátko.
15.10. Zrušili jsme veškeré psí aktivity, neb Coruška si uhnala brutální kašel i přes očkování. Chcípáček zobe Ambrosan, jitrocelový sirup a spinká v postýlce pod peřinkou (no, je to tak, že jsem jí do boudy nastlala dvoje vidle sena, aby si tam mohla vykutat noru a na noc asi půjde domů, zlobit se určitě nebude). Takže žádné lítání, agi ani štěkání, ani nic... Ach jo. Ještě, že zbytek smečky je zatím v poho.
26.9. 2. zkouška je na světě! Je to sice ZOP, ale i ta se dá neudělat, jak předvedli někteří jiní. Tentokrát to taková sláva nebyla, Corča ještě hárala, tak si udělala den volné práce a chodila si, jak chtěla. Polohy tradičně nic moc, popochází a točí se přede mě, budem na tom muset zapracovat. Taky nasazení náhubku ji nijak neuchvátilo, pacičkama se hodně snažila a málem ho sundala. No, nakonec to máme za velmi dobře, 82 bodů. Základní poslušnost 39, skupinové a speciální cviky 43. Možná ještě stihneme ZPU 1, ale nevím, to by beruška musela pracovat hodně jinak.
13.9. Tak konečně jsme uhonily první zkoušku a dokonce za velmi dobře. RH-E na poslušnosti 90 b., speciál. cviky 92 b. Corinka je šikovňoučká, darmožrout z ní zatím nebude. Na poslušnosti se úplně nepovedlo hlavně volno a přivolání, drobnůstky jsme nasbíraly na nošení a chůzi na vodítku, odložení bylo i tentokrát super. Na speciálu opět její slabůstka, nechce moc chodit ode mě, tak to bylo celé takové pomalé a uvážlivé, ovšem když nasála osobu, nezaváhala a měla ji za plný počet bodů. Tentokrát to tedy vymyslela výtečně.
9.9. Ztracenou kočičku přinesly děti, našly ji v parku, minimálně 300 m od domova. Sestřičky měly obě velkou radost, že se zase vidí a oslavily to velkým řáděním dlouho do noci. Poté upadly na gauči a ani přenos do pelíšku je nevzbudil. Nakonec se nám povedlo ukecat Vítka a změnit číčatům jména na seriozní Mourinku a Tečku. Fotečky koťat
6.9. Corinka opětovně nesložila zkoušku ZZZ. Tentokrát odstopovala velice pěkně, jen osobu na konci jaksi vynechala. No útěchou mi je, že odložení se střelbou zvládla na výbornou a ostatní disciplíny vypadaly moc hezky, takže příště to už snad vyjde. Teda jsem moc zvědavá, jaký špek příště vymyslí.
Jedna z našich kouzelných kočiček je nezvěstná, odešla za Mindou ven a už se nevrátila... Druhá je moc a moc smutná. Ještěže ji Minda vzala pod svá ochranná křídla a dokonce ji nechala spát u sebe v pelíšku (to jsem čučela)
4.9. Pořídili jsme si od Barči zbrusu nová koťátka, neb Minda už na myši kašle a skoro nechytá (má taky nárok, stařenka naše). Jména Krinda a Pinda měla být původně z legrace, ale Víťovi se zalíbila a asi jim už zůstanou. Tuhle zimu budeme zřejmě trávit se spoustou myšek, protože Isa není zdaleka tak výkonná, jako kočka, i když se snaží. Chce nám to vynahradit a pokouší se ulovit malé kočičky. Ještě, že už jsou trošku větší, než potkan. Minda jejich příchod nese velmi statečně, prskala na ně jen 2 dny.
Tečka a Mourinka
nar. kolem 5.7. 2009
Číčátka jsou odchovanci naší kamarádky Báry, která nám vybrala 2 kočičky ze svého kočičího velkochovu. Přišla k nám 5. září ve věku lehce přes 8 týdnů a byla veliká přesně jako Isinčina hlava. Takoví roztomilí trpaslíci. Původní 
vtipná jména Krinda a Pinda se ohromně ujala a málem jim zůstala. Nakonec jsme vymysleli jména normální a přemluvili Vítka k přejmenování obou kočiček. Mourka je mramorovaná krasavice, trošku plašší, ale zato přítulná a mazlivá. Tečka, jak napovídá její jméno,
je tečkovaná malá tygřice, prudce akční. Obě koťata mají být taktéž venkovní, ale nemůžeme odolat jejich krásným obličejíkům a minimálně jednou denně si dopřejeme domácí kino s kočičími hrátkami. Cherrinka je stále velmi řeší, ale kočičky jsou chytré a do společných hrátek se s ní nepouštějí. Isinka je řeší hlavně doma, ale v podstatě jim nechce ublížit, takže z ní už koťata mají srandu. Cora se je snaží pást a moc jí to nejde, jsou opravdu hbité a stále se jí stádečko rozbíhá :-D.
1.9. Přidány fotky ze Zahradiště a Budějek a povídání v akcích. V neděli se chystáme na ZZZ již podruhé. Doufám, že tentokrát to proběhne bez ztráty kytičky, jinak mě asi klepne
2.8. Po návratu z táborů jsem trošičku jetá, povedlo se mi párkrát pořádně promoknout a nedosušit se úplně, takže Budějky jsem opouštěla s horečkou a hlubokou depresí (cestou jsem urvala výfuk) už ve čtvrtek a celý pátek jsem poctivě proležela. Okolnosti mi bohužel nedovolily delší léčení, neb někdo musel vybalit, uklidit, uvařit a vyprat. Hádejte, kdo? Nějak tedy ještě nejsem ve formě. Reportáže přijdou později i s obrázky, až je protřídím a upravím.
6.7. Dnes jsme se opět pustily do trénování stop. vzaly jsme si na pomoc kamarádku Vlastu s jejím zbrusu novým (spíš staronovým, je mu už 5 let) maliňákem Duxem. Duxík vypadá jako vlastní brácha Cherrinky, je jí neuvěřitelně podobný. Vždycky jsem si to myslela, ale že bude podoba tak dokonalá, to jsem dodnes netušila. Stopuje hlavně nadšeně, pravděpodobně vyryl do louky koleje. Cora se taky snažila, ovšem její masíčko hbitě ochutnali mravenci a s nimi jí pamlsky moc nejely. Nicméně i přes vytrvalé prskání a třepání hlavou stopu nakonec dokončila, překvapivě ještě stále s chutí. Ti prevíti jí vlezli i do zavřené mističky na konci! Musela jsem jí je před servírováním odměny vybrat.
S Duxem se holky prima vylítaly, pokračování se odehrávalo u nás na zahradě, kde Cora s Duxem předváděli dostihy s akrobatickými čísly, jako třeba přeskok sudu, průlet mezi mýma nohama, porážení židliček a tak. Nakonec se přidala i Cherry a všichni jsme si to skvěle užili, my jako vděční diváci. Pár foteček zde
Už se pomalu připravujeme na tábory, letos plánujeme týden v Zahradišti u Žďáru nad Sázavou s brněnskými záchranáři a pak týden v Českých Budějovicích na agility táboře s Evou Bukričovou. další reportáže budou asi až po táborech.
21.6. Opět jsem se nechala zblbnout do závodění na neoficiálkách v Masečíně. Nakonec to nebylo tak nejhorší. Corinka se docela pochlapila, nechala se odložit, zatímco jsem házela hračky do tunelu, nakonec jsme se diskly na 3. odmítnutí na poslední překážce, ale první 2 byly v tunelech, jak jinak? poslední běh jsme obsadily 6. místo. Vítek si s Isou moc neporadil, doskákal k odložení, odložil, poházel hračky do tunelu a pak už mohl běžet sám, neb Isa ležela odložená a to smí zrušit jen panička. Že ona vždycky tak krásně a spolehlivě poslouchá, když to nikdo nepotřebuje? Normálně je jak na jehlách, odložení nepatří mezi její oblíbené disciplíny. Možná ji bolela ještě nožička, měla ji před 14 dny naraženou, tak se jí běhat nechtělo. Poslední parkur doběhli k poslední překážce a na ní se diskli, ale to byl jediný běh, který běžela moc pěkně a s chutí. budem muset půjčit nějakého běhavého psíka. Kratičké povídání a fotky zde
19.6. Dvouleté studium homeopatie jsem dnes zakončila závěrečnou zkouškou. Teď je ze mě doktorka homeopatie, v podstatě můžu léčit i lidi, (aspoň kuličky do nich sypat smím, jinak ne). ale ty nervy, to byla hrůza. Čtyřdenní studijní volno jsem proflákala obracením a uklízením 2. dílu sena, tentokrát nezmoklo ani jednou a je krásně zelené. Však jsme se taky nadřeli. Zkoušku jsem oslavila úklidem dvora a zítra si dáme brigádu u sousedů, ke kterým to všechno nalítalo.
6.6. Dřeme na seně, jak bulhaři. Celá rodina zaměstnaná přes den obracením a kopením, po večerech mazáním bolavých zad a puchýřů. Vítek se statečně drží od práce dál, ale na louce nakonec vzorně pomáhal (co mu zbývalo, chudákovi). Dohání to servisem u králíčků a slepic. Holky z toho mají radost největší, lítání po louce je jejich. První reportáž a fotečky zde
30.5. Zkoušky ZZZ - totální fiasko. Pravda, neměly jsme nacvičeno, nějak jsem měla v patrnosti, že jsem náhradník a tudíž se na mě nedostane, ale dostalo... no a 2 dny před zkouškou toho člověk moc nenahoní, zvlášť, když leje, jak z konve. Takže stopa za 36 - bez předmětu, zato s vynikajícím vyštěkáním, poslušnost 33 - z odložení se zvedla téměř bezprostředně po mém odchodu a zbytek bodů už nebyl problém poztrácet, uhnat 35 bodů ze 40 není sranda. No, máme stále co cvičit, do podzimu je teď zase času dost. Blíže zde
19.5. Předváděčka ve škole v Újezdě nad Lesy byla kratičká, ale docela pěkná, Corča si pěkně zaštěkala. Poslušnost jí šla taky hezky, překážky jsme vynechaly, abych pořídila nějaké fotky
16.5. Předváděčka na Zeleném dni v Praze 4. Klasická dámská jízda, podle toho to taky vypadalo, ale jinak docela dobrý. Pár foteček zde
10.5. Dnes to bylo trochu slabší, rozhodčí se sice Cora moc líbila, vytkla jí v podstatě jen delší formát, slabší masku a širší uši. Zadala jí VD 3, ale i tak jsem velmi spokojená, posudek je moc hezký.
Teď nevím, neměla bych jí začít vykat?
9.5. Velký úspěch na světové výstavě v Roudnici - doposud jsem v šoku! Výborná 2., res. CAC a ČKŠ v mezitřídě od francouzské rozhodčí Marie-France Varlet. Cora se výborně předváděla, udělala mi velkou radost. Zítra asi speciálku vynecháme, dnes to nebylo organizačně úplně hvězdné, výstava trvala velmi dlouho. Přiznávám, že výstavy mě až tak neberou, výrazně lepší je lítání po lese.
Martině děkujeme za krásné fotky Corinky (některé jsem si drze vypůjčila do fotogalerie).
6.5. chystáme se na světovou výstavu v Roudnici, sama jsem zvědavá, jak to dopadne. Mimo jiné mi přišel výsledek RTG DKK Corči - HD A - 0/0. Hurááá
5.5. přidáno povídání o závodu ZZP 1 v sekci výcvik a taky fotečky z obran - včetně Isy, která je přímo vášnivou obranářkou
2.5. přidány další článečky o Zarce a nějaké fotky
30.4. přidány humorné články v sekci výcvik a pár fotek, m.j. také rodokmeny našich berušek kromě Betky
29.4. přidány krátké článečky o našich pejscích
28.4.2009 vznikly tyto stránky