Štěňata
Všechna štěňátka už mají nové domovy, další zatím neplánujeme
Eligos je největší pejsek, je to takový klidný kápo, tak trochu smečce šéfuje, ale dělá to s klidem a rozumem, není žádný rvavý magor. Je příjemný, rád se tahá a nosí věci. Bude z něj flyballák stejně jako jeho brácha, dokonce v podstatě ve stejné rodině.
trochu víc šikanuje své malé sestry, taky mi přijde maličko vzteklejší, ale nic, co by se nedalo zvládnout. Je velmi odvážný a kontaktní, u všeho nového je první. Bude s parťákem Oggym běhat agility a flyball.
Erinye je trošku ADHD (turbotlačítko, co bych chtěla?), má momentálně asi největší dávku temperamentu a chtivosti (všeho). Také ji slyším skoro nejčastěji štěkat, což je příjemné. Je to opravu poděska, myslím, že nová panička s ní bude spokojená. Budou spolu chodit po lese a lovit.
je asi nejklidnější a nejpřístupnější dohodě. Zmučit bráchy umí taky, sice není takový buldozer, už váží skoro o půl kila míň, ale vyvažuje to svou rychlostí a mrštností. Bude parťačkou 2 dětem v pejskažské rodině, náhradou za jejich zesnulou parsoničku.
Eris...no co k ní říct? Akční, krásná, se symetrickou maskou, skoro hrubosrstá, kontaktní, štěkající - ideální adept pro mě, jenže úplně nepotřebuju dalšího psa. Stále čeká na výsledky histologie nádoru, který jsme vyndali Ketynce spolu se slezinou - pokud by byl maligní, zůstane doma, jinak pro ni mám výbornou spolumajitelku - potká se u ní se svým pradědečkem. - No, už je rozhodnuto, stejně doma zůstane. 4.4. Dnes konečně došlo na první focení, takže naše silná pětka se představuje:
Zelený pejsek byl největší a narodil se první. Má také nejvíc znaků, bude tmavý tricolor. Je také největší žrout ze všech.
Fialová fenka je podle mě nejkrásnější (skoro tak krásná, jako zelený pes). Má celkem pravidelnou masku a znak na kořeni ocásku, v podstatě ideální rozložení.
Červená fenka bude taky lamačka srdcí. Naše puntíky (off/on nebo spíš turbotlačítka) na hlavě už jsou legendární, v každém vrhu se jeden zadaří. Tak tentokrát ho vyfásla červená.
Oranžová fenka je skoro bílá, má jen malý cink na levém oku. Byla nejmenší, ale projevuje se docela dost, je docela rychlá.
Modrý pejsek je dvojče fialové fenky - mají téměř stejnou velikost i rozložení znaků, včetně skvrny na kořeni ocasu.
1.4. se nám konečně narodilo našich 5 vysněných
štěňátek. Tessa je vzorná matka a o štěňátka se příkladně stará. Na rozdíl od Kety má také mléko a rozum, tj kojí a nikoho, kdo projde kolem, nevraždí, což je po psychozážitcích s Kéťou velmi uklidňující. Rozdělení pohlaví je úplně super - 2 pejsci a 3 fenky, všichni jsou v pořádku.
Pořadí a porodní váhy miminek:
Zelený pejsek 1.4. 23.20 207g
Fialová fenka 1.4. 23.40 199g
Červená fenka 1.4. 24.00 199g
Oranžová fenka 2.4. 6,30 170g
Modrý pejsek 2.4. 6,40 188g
Kalendář březosti feny - Velmi zajímavý přehled o tom, jak se miminka v těle vyvíjejí
29. a 30.1. proběhlo krytí Comtessky - opět za solidního vichru, zimy a deště, ale rozhodně nás to nezkrušilo. Jela jsem do Polska na krásného a milého pejska Czujny Mysia Zaglada, který je vzdáleně příbuzný s naší Shelbičkou, čímž byla volba jasná. V minulosti jsem kryla jeho dědečkem Roosterem (Snow Wolf's True Grit), který byl víceméně Shelbinčin polobratr, Kety tehdy bohužel nezabřezla a o pár dnů později přišel Rooster tragicky o život. Musela jsem si tedy počkat na jeho synky nebo vnuky. Czujny je moc příjemný pejsek, má nadstandardní zdravotní vyšetření a je příležitostně lovecky využíván, stejně jako všichni Agnieszcini psi, takže krom skvělého exteriéru je snad i záruka dobrých pracovních povah.
Tessa si s Czujnym krásně pohrála, ale nakrýt se napoprvé nepodařilo. Daly jsme pejskům pauzu a večer krytí zopakovaly na pokoji penzionu, protože venku byl takový vichr, že to odnášelo psy. Druhý pokus už dopadl dobře, stejně tak nedělní překrytí, které bylo zcela bez jakéhokoli zásahu z naší strany. No, a mohlo se jet domů. Kolem Berlína jsem zastavila v krásném lesíku, kde jsem nechala Tessinu pořádně vyběhat, protože 2 dny byla pořád někde zavřená. No a teď už jen čekáme, co se Tessince v bříšku uhnízdí.
