2015
2015
♦♦♦
♦♦♦
21.12. V předstihu jsem nám jela s Kety opatřit vánoční dárečky. cesta před Německo proběhla hladce, německé dálnice jsou dobře udržované a výborně značené, řidiči disciplinovaní a ohleduplní. Ženich Rooster se Ketce moc líbil, já jsem si užila procházku se 17 POSLUŠNÝMI pejsky všech věkových kategorií a Agnieszka mě nadchla svým vlídným přístupem ke psům, kteří na oplátku neprudí, nezlobí a neperou se. Tak doufám, že v únoru budeme rozbalovat 
.
♦♦♦
10.12. Aktualizovala jsem stránku štěňátek, Kety začala hárat, takže brzy pojedeme krýt. Tatínkem bude americký a polský šampion Snow Wolf's True Grit, nádherný a milý pejsek, příbuzný naší Shelby. Kdo ji zná, pochopí, proč jsem sáhla právě po této krvi
♦♦♦
21.11. Další pokus o složení ZZP 1 nevyšel. Vyrazili jsme tentokrát do Chomutova. Poslušnost probíhala na tamním cvičáku ještě za mrazu, tj na mírně namrzlých překážkách. Kromě dálky, která se Kety nezdála dost bezpečná, proto ji pro jistotu vynechala, zvládla všechny překážky skvěle za výborných 86 bodů. V sutině sice našla všechny figuranty, ale jejich označení bylo prachbídné - chodila si ke mně pro schválení nebo nevím. V prvním speciálu ještě trochu štěkala, ve druhém jen stála na figurantovi a ani neblafla, v závěru mi šla naproti, takže se bohužel nevešla do bodů. Pravděpodobně bude mít největší problém s mou nervozitou, protože hned v neděli předvedla naprosto stsndardní výkon - chvilku vymýšlela, jestli by se k figurantovi nemohla dostat, a když nemohla, štěkala, jak protržená. Pepa složil s Ejsem, sice trochu s odřenýma ušima, ale má ji.
♦♦♦
15.11. Dnes se nám konečně podařilo složit zkoušku ZMMP. Počasí, jak zaplacené - déšť, vichr, zima, k tomu já na antibiotikách, ale Ketka zabojovala a i přes drobné chybky - zejména nepředsedání s jediným předmětem - dosáhla na slušných 121 bodů a známku VD.
♦♦♦
10.11. Kety se dnes byla představit jako canisterapeutický pes ve školce v Praze 6. V oddělení nejmenších dětí to nějak přežila, i když z jejich halasení byla trochu na větvi, ovšem u starších se už chovala skoro profesionálně - opatrně si brala pamlsky, předváděla, co všechno umí a velkoryse se nechala hladit a mazlit. Nicméně dvě hodinky ve škole ji zmohly natolik, že spala, jak dub celý zbytek dne.
♦♦♦
8.11. Krásné pocvičení v Milovicích s parťáky z pardubického kraje. Kety měla jeden opravdický speciál, kde našla 2 lidi a poměrně spolehlivě pracovala. Pak už měla jen zabíhačky a jednoduché hledání se zaměřením na vytrvalé štěkání. Moc se nám to líbilo a doufám, že to někdy zopákneme.
♦♦♦
28.10. Vyrazili jsme reprezentovat na Pohár města Hluboká nad Vltavou. Až tak se nám nedařilo, ale závod byl asi dost těžký - z 12 účastníků pouze 1 splnil limit zkoušky a celkem 3 nalezli více, než jednoho figuranta z 3 schovaných. S Pepou jsme měli 2 nejlepší poslušnosti, Ejs patřil mezi ty šťastnější, co našli aspoň 1 lidi. Kety bohužel jen jednoho, přičemž u zbylých dvou reagovala, ale nebyla schopna poměrně těžké úkryty dohledat, měla v ceste kopřivy a pro její bídně chlupaté nožičky je to hrob. Takže suma sumárum - pro Pepu 3. místo, pro mě 6.
♦♦♦
17.10. Opět jsme si zkusily zkoušku (nejsou ta slova náhodou se stejným základem?), tentokrát srabácky ZMMP, kde je jednodušší speciál. Kdeže bych se ovšem nadála, že se k němu ani nedostanem, ba co víc, že Kety ani neodejde z nášlapu? Jako že ji budu muset na stopě trochu vynadat a kousek ji vystrkat na pomyšovaném poli, to jsem tušila už při našlapání, kdy jsem se 2x propadla do myší díry. Ale Kety čuchla k nášlapu a šla naprosto bezostyšně lovit myši, bestie drzá - no v protivětru a na čtvrthodinové stopě, co jsem tak asi mohla čekat? Pan rozhodčí mi dovolil dojít si stopu tréninkově a nevěřil vlasním očím - Kéťu jsem strkala před sebou na cca 3m šňůře, ta mrcha obcházela myší díry, a na lomu pink - udělala vlevo vbok a došla přepychově zbytek stopy, našla předmět a vzorově ho přinesla. No nevím, co k tomu říct. Dana s Teidy na tom byla nemlich stejně. Tak zas příště, no. Odpoledne jsem si aspoň spravila náladu při hledání mrtvého vzorku - Kéťa byla mimořádně šikovná a po krátkém připomenutí předešlé lekce začala vzorek hezky vyštěkávat.
♦♦♦
10.10. V rámci Strakaté skočkyády - nejen agilitního setkání českých strakáčů u nás na 
cvičáku jsme si dnes suprově zaběhaly. Parkury byly přizpůsobené strakatým, tj pro nás vcelku lehké, startovaly jsme v kategorii nestrakáčů (tj. členů naší ZKO), a oba běhy Kety vyhrála. Časem porazila dokonce i A3 šampiona Báďu, který je ovšem už veteránem, navíc už tolik netrénuje. Ovšem to, že se časově přiblížila Rastíkovi, mě moc potěšilo. Dlužno říct, že parkur byl bez zónovek a po dohodě se strakáči, kteří byli hlavními aktéry dne, taky bez slalomu, jinak by to taková sláva asi nebyla. Každopádně mě její výkon moc zahřál, běhala krásně, soustředěně a samostatně.
♦♦♦
27.9. Konečně jsme zahájily agilitní kariéru. Moc slavný ten začátek nebyl, ale bylo to zábavné. Turnovsko je krásný kraj a Zrcadlová koza nabízí výtečné prostředí i servis. Z 6 víkendových běhů jsme doběhly celé dva, disky byly hlavně za odmítačky ve slalomu a neodržení kurzu. Kety je změřena do small, což mě moc potěšilo (musím říct, že míra do chovu 36 cm mě dost zděsila a rozhodila, i když vím, že nemá ani 35). Kety velmi řešila slalom, náběhy nejsou ani zdaleka ideální, ale to doladíme. Jinak je pekelně rychlá, dělala, co mohla, aby vyžehlila mé kiksy ve vedení, a často se jí to dařilo, jen nezvládla všechno. Prostě slabým místem našeho týmu jsem já .
♦♦♦
20.9. Opět jsme se zúčastnili už 4. ročníku unikátního závodu Praktická stopa, který nemá v ČR, možná ani na světě obdoby. V nádherném prostředí Vysočiny, s počasím, jak na objednávku, jsme běhali po polích za 12 psy a jejich psovody. Opět stoupla trochu obtížnost, ale i připravenost psů, takže úroveň závodu je čím dál vyšší. Letos vyhrála paní Dana Paulová s bloodhoundkou Cecilkou, která jako jediná došla celou stopu (ohromný posun v motivaci, komunikaci a práci se psem přinesl výsledky), 2. byla naše horká favoritka Zuzka Rokosová s Barem, na třetím místě skončil domácí Pavel Job s Butterfly. Oba psi došli téměř na konec, jen už neměli dost sil.
♦♦♦
5.9. Konečně jsme to pokořily!! Trénink na táboře byl zúročen a Kety konečně složila zkoušku RH-FL E. Jeli jsme si pro ni až do Dubí, ale zas to byla moc pěkná a přátelská akce. Na poslušnosti jsme vybojovaly 90 bodů, speciál jen za 85 - Ketce se po lese nechtělo úplně běhat, ale když už nasála figuranta, hned si uvědomila, proč tam je a zbytek byl naprosto ukázkový. Takže celkem 175 bodů a známka Dobře. Pepa si střihnul RH-FL A a zadařilo se, taky s velmi slušnými body.
♦♦♦
27.7. Na táboře bylo opět moc prima, psi cvičili výtečně a velmi se snažili. My jsme si užili pokecu a kytar u táboráku, Vítek celý den běhal po lese nebo byl ve vodě s kamarády
♦♦♦
6.7. Coruška dnes slaví 8. narozeniny. Ráda bych napsala, že v plném zdraví, ale její alergické problémy
a srůsty na krční páteři mají do zdraví daleko. Přesto jsem přesvědčena, že v naší rodině není optimističtějšího psa. Cora je úžasný sluníčkový pejsek, který je vždy ochotný ke spolupráci, nepokazí žádnou legraci, je nesmírně trpělivá ke štěňátkům, našim i cizím, i k našim malým strakatým prudičkám, má ráda kočky i malá zvířátka. Taky ochotně chodí ven a cvičí s Vítkem, dělá s ním úžasné blbiny, a hlavně má pořád radost ze života, i když ho nemá úplně jednoduchý. Tak Coruško, ještě nám chvilku vydrž vcelku.
♦♦♦
21.6. Kety vcelku zabojovala na vynikajícím plzeňském závodě Copa tu hledáš? Účast jsme narychlo upekly v pátek odpoledne, kdy mi pořadatelský tým vyšel vstříc a vylosoval za mě takové číslo, abych mohla přijet až na 10. hodinu. Počasí nám přálo, bylo pod mrakem a větrno, sem tam sprchlo, ale žádná hrůza. S poslušností a prvními 2 speciály se Kety poprala velmi statečně, ve 3 speciálu už jí nezbývalo sil, takže jednoho z celkových 8 figurantů jsme nechali v sutině. Nakonec jsme obsadily hezké 7. místo a za sebou nechaly i pár velmi zkušených týmů. Report ze závodů je zde.
♦♦♦
14.6. Dnes jsem měli oficiální trénink, a vzhledem k tomu, že jsem večer jela na noční, moc jsme se nerozšoupli a zvolili stopařský trénink s Evičkou Chmelíkovou. Kety čuchala moc pěkně, rozhodně si mou buzerací nenechává zkazit radost z pohybu (a to i na stopě), jen předměty jí dnes nějak nechtěly skákat do tlamičky. Mozná to bylo tím, že šla na krátké šňůře, vzhledem k nedostatku místa jsem našlapala klikyhák s 6 lomy a 4 předměty. Až po posledním lomu jsem ji pustila na celou šňůru a najednou přesně věděla, co se s předměty dělá. Ejsík stopoval taky moc pěkně a na závěr nám Mistr Kventík předvedl, jak vypadá ukázkové stopování. Je to borec. Na cvičáku jsem ještě bonusem obdržela lekci poslouchání, kde bylo odhaleno, že jediným slabým článkem Ketčiny zběsilosti jsem JÁ (ne, že bych to už předtím nebyla tušila, ale bylo potřeba mi to sdělit nahlas )
♦♦♦
23.5. Ketce se povedl čistý hattrick, a z našich neúspěšných zkoušek se zřejmě stane rodinná tradice. Do třetice jsme tento víkend nesložily ZMP1. Kety moc krásně odstopovala, oba předměty našla a předpisově odevzdala (20 bodů z 20, na to jsem velmi pyšná). Vyhledání předmětů bylo trochu nešťastné, kousek od jednoho odhozeného předmětu byly králičí bobky... no tak čemu dala asi Ketka přednost? Navíc na poli ti králíci dost voněli, takže ke konci práce se už moc nesoustředila. Ztracený předmět už ani nešla hledat, což mě trochu mrzelo. V té chvíli už bylo jasné, že se do bodů za speciální cviky nevejdeme, takže rozlišování už měla mimo soutěž. Stejně ho pokazila, tak mě to až tolik mrzet nemusí.
♦♦♦
17.5. S velkým očekáváním jsem dnes nastoupila ke zkoušce RH-E, zvolila jsem variantu ploch. Nicméně na ty nedošlo. Kotrmelína mě velmi slušně vypekla na poslušnosti. Začalo to už chůzí u nohy, Ketuš se trošku zapomněla ve skupince, pak se odmítla vnořit do tunelu, nějaké bodíky nasbírala na nepříjemném materiálu a překážkách, a na závěr se zvedla z odložení, takže suma sumárum krásných 66 bodíků. Ovšem moc mě potěšila speciálem, který si pak udělala mimo soutěž, za což velmi děkuji obětavým figurantům. Kromě své RHEčkové osoby našla taky ještě jednu, co byla připravena na Ačkový speciál, schovaná uprostřed křoví a maliní. Ketuš ji nádherně natáhla, dohledala a prodrala se malinami až k ní. Přitom byla během speciálu moc hezky ovladatelná. Celkový dojem z její práce je dobrý, na poslušnosti si prostě vybrala slabší chvilku.
♦♦♦
9.5. Další naprogramovanou soutěží byl Pohár plemen, až v dalekém Spáleništi na Lipně. Udělali jsme z toho docela hezký výlet, s příjezdem už v pátek v podvečer. Začátek byl dost rozpačitý, Zatímco náhradník Pepa se dostal ke slovu a směl startovat, nám se rozpadlo družstvo parsonů, ale bylo nám povoleno přizvat kohokoli třetího. Na poslední chvíli jsme sehnaly Nikolu s kříženkou Ruby. Naším cílem bylo neskončit poslední, mým osobním cílem bylo přejít všechny překážky včetně dálky a vysílačky. Kety předvedla do 8. překážky téměř bezchybnou poslušnost, pak však zjistila, že jsou na zemi poztrácené pamlsky a bylo vymalováno. Tunel na první povel nepřekonala, protože si šla něco najít a sebrat, na druhý zcela bezchybně, což už nám ovšem moc platné nebylo. Taktéž na vysílačce se to podepsalo - čuchala si po zemi, nedávala pozor a na povel vpřed vyrazila úplně jinam. Pak se zorientovala a zvládla se trefit i na bednu, takže nějaké bodíky jsme uhrály. Celkem velmi pěkných 89 bodů, do té doby nejlepší poslušnost. Holkám se tolik nevedlo, ale nakonec jsme skončily na 12. místě z 16 zúčastněných. Pepa měl nejlepší poslušnost za 95 bodů, a celkově družstvo malinoisů vyhrálo. Podrobnější zpravodajství je zde
♦♦♦
19.4. Vyrazili jsme na Pohár výcvikářů do Luštěnice, i s Pepou a Ejsem. Závodili jsme oba v ZZP1. Kety předvedla velmi hezkou poslušnost, bohužel je malá a dálka vysoká určitě 30 cm byla nad její možnosti - prostě ji odmítla skočit. Všechny ostatní překážky byly vcelku velmi hezké, jen vysílání na cíl bylo dost rozpačité - s povelem navíc a ještě nevyskočila na stůl (mimochodem taky dost vysoký), celkem za 81 bodů, což je při 2 víceméně nesplněných překážkách moc hezký výkon. Ve speciálu jsme moc nezazářily, Kety figuranta nenašla a ve finále jsem ji nahnala do falešného označení. Ejs měl poslušnost ještě lepší, za 92 bodů, v 1. speciálu nenašel jednoho z figurantů, v druhém už uspěl dobře.
♦♦♦
7.3. Dnes Kety oslavila své 4. narozeniny. Dožila se jich v plném zdraví, i my si stále zachováváme nějaké zbytky duševního zdraví, takže pohoda. Stihla nějaké ty výstavy a tituly, docela dost zkoušek a taky úspěšný odchov štěníšků, kteří svým páníčkům a potažmo i nám dělají ohromnou radost. Naše milovaná Ketynko, ještě dlouho nás bav svými praštěnými nápady, udržuješ stále naši nervovou soustavu bdělou, za což tě máme nesmírně rádi.
♦♦♦
1.3. Kety si dala hezké záchranářské cvíčo, při kterém jsme se nechaly natočit, aby byla nějaká legrace. Bohužel, přechody mezi překážkami, kvůli kterým jsem chtěla natáčet, se nám nějak ze záběrů vypařily, ale vlastně to úplně nevadí, Ketuška je prostě báječná. Video zde
♦♦♦
15.2. Opět oficiální trénink, tentokrát jsem si zkusila zkouškový speciál naostro, nevěděla jsem vůbec nic a neznala ani terén. Ketka se s nálezy popasovala výborně, u prvního trochu váhala, dlouho řešila pach, nakonec velmi nejistě přišla ke mně, ale na druhé vyslání šla zcela najisto k osobě a předpisově označila. Pak prohledala téměř celou sutinu a druhou osobu v podzemí našla také moc pěkně. V druhém kole jsem ji trošku potrápila neodměněním po prvním nálezu, jen jsem ji pochválila a šlo se hledat dál. Koukala trochu divně, ale o to razantněji pak hledala dál a našla osobu s jackpotem pamlsků. Závěrečné odběhnutí ji jen nažhavilo do dalšího hledání. Je to moje šikulka.
♦♦♦
15.1. Dnes měla Kety předzkouškový trénink - nakonec 2 speciály, kde měla hledat osoby neznámo kde. V prvním speciálu víceméně zdrhla k prvnímu figurantovi, vzorně ho označila, a po mém příchodu na první povel doběhla k druhému, takže celé hledání měla suma sumárum za 6-7 minut. Ve druhém už jsem byla bdělejší a víc jsem si ohlídala přivolání, takže jsem ji cíleněji posílala a našly jsme všechny 3 figuranty. Kety hledala poctivě 20 minut a po skončení se tvářila, že by klidně mohla ještě další dvacku přidat. Ejs se učil označovat úplně zavřené úkryty a ke konci už to šlo vcelku spolehlivě. Na závěr si oba dali jen jednoduché odběhnutí a mohli jsme vyrazit k domovu.
♦♦♦
2.1. Opět jsem si vyrazili na Silvestra do Červené Řečice, s našimi kamarády Cituškoláky. Přijeli jsme až na Silvestra dopoledne, ale odpolko bylo krásně, hned jsme si štěkli. Kety jsem připravila dlouhé přímáčky zaměřené na samostatnost (i když ta jí úplně nechybí). Novoroční štěk proběhl v areálu statku, odpoledne jsme si dali sranda soutěž, ve které jsem se umístila 4. Já jsem zabodovala v paměťové hře - pořadí rekvizit, které jsme měli obejít, a Kety jako jedna z mála zvládla na 1. povel asi 15 metrovou vysílačku do tunelu, který nebyl vidět (agilitní tréninky se dost hodily). V pátek jsme opět navštívili zámek a zahledali si v prostoru nádvoří. Kety měla opravné kolo, protože místo hledání lidí hledala hlavně jídlo spadané Ejsovi. Naštěstí ve druhém kole hledala excelentně. Odjížděli jsme spokojení a šťastní - Pepa maličko méně, neb si na posledním tréninku při pádu zlomil žebra, takže má na 3 týdny o zábavu postaráno.
♦♦♦
Do nového roku jen samou radost a úspěchy přejí Skrejvalovi a smečka
♦♦♦
A ohlédnutí za uplynulým rokem
Složili jsme zase pár zkoušek - teda jen Pepa s Ejsem, mně letos zkoušky nějak nebyly dopřány
Vyrazila jsem si s Kety na neoficiálky agi do Sloupu a hned jsme si vyběhaly jedno moc hezké 2. místo
Ma MVP v Brně jsme urvaly hned několik titulů - v sobotu CAC, v neděli res.CAC a taky res.CACIB, takže naprostá spokojenost
Poznali jsme paní Karin Mützbauer z Rakouska, kde jsme byli krýt Kety, a taky jejího loveckého krasavce Maxe. Samozřejmě jsme úspěšně nakryli
V červnu se Ketušce narodila 3 krásná štěňátka. Byla to zkraje trošku kovbojka, ale nakonec všechno dobře dopadlo
Se štěndy jsme absolvovali prázdniny v Zahradišti, opět nádherných pracovních 14 dní
Postupně nás opustily obě kočičky, Sandy podlehla zřejmě infekci FIP, Zrzka měla smrtelný úraz
S Kety jsem složila canisterapeutickou zkoušku, čehož si velmi považuju, raketa mě dost překvapila
Náš odchov našel nakonec moc prima pánečky