2016
2016
♦♦♦
Všem našim kamarádům a příznivcům přejeme krásné prožití svátků vánočních a hodně štěstí a úspěchů v novém roce
A ohlédnutí za uplynulým rokem
Začali jsme se věnovat noseworku a teriérky jsou nečekaně úspěšné
v únoru odešla Corinka za duhový most, necelý měsíc po diagnostikování maligního lymfomu. V našich srdcích po ní zůstalo obrovské prázdné místo
Kety začala pracovat jako canisterapeutický pes, mile mě překvapila svým velmi vstřícným přístupem k nemocným dětem
Kety s Acem oslavili na jaře své 5. narozeniny, Shelbinka na podzim 12. Plánovaná štěňátka se nezadařila, Ketka nezabřezla
S Kety jsem složila na Poháru výcvikářů zkoušku ZZP1, kterou jsem posléze obhájila na Poháru města Hluboká n. Vlt. s umístěním na krásném 3. místě. Na celostátním závodu malých plemen v Chlumci nad Cidlinou jsme obsadily moc pěkné 5. místo z 8 startujících. O prázdninách jsme si zkusily ZZO1 a byly jsme také úspěšné.
Pustily jsme se i do Obedince a absolvovaly dokonce jedny závody s 4. místem, ale OB asi nebude moje oblíbená disciplína
Po mamince jsme zdědili Madlenku, stařičkou asi labutěnku, které jsme poskytli domov, aby nemusela zpátky do útulku
Kety složila všechny čtyři základní noseworkové zkoušky - urban, nature, vodní i rozlišovačky, a stala se Master of nosework Z. Připravuje se na jedničky. V noseworkovém závodě v Hradci Králové si Kety skvělým výkonem vybojovala 3. místo. Tohoto umístění si také velmi cením, protože za sebou nechala dalších 7 týmů, z toho některé daleko zkušenější.
I Shelby se na stará kolena dala na skládání zkoušek - zvládla jednak canisterapeutickou a jednak NW-DZ. Nosework ji opravdu baví.
Acer s Pepou taky bodovali, složili kromě RH-FL A a několika IPO zkoušek taky ZZP 2 a jsou přihlášeni na Atest Ministerstva vnitra. Uvidíme, jestli je pozvou.
A na samém konci roku jsme Vítkovi pořídili štěně - belgánka, jak jinak. Sáhli jsme do osvědčené CHS Z Kovárny, protože tam je i u tervuerena záruka dobrého zdraví, exteriéru i velmi slušné povahy.
♦♦♦
28.12. Konečně nastal den D a vyrazili jsme s Vítkem pro jeho vytoužené štěkátko. Na výběr jsme měli víceméně ze 2-3 zvířat a mezi dvěma adeptkami jsem nechala vybrat Vítka, poněvadž obě fenky byly temperamentní, odvážné a akční. Nakonec padla volba na Sweet Devil, které ovšem Vítek bude říkat Eevee. Pokračovali jsme rovnou do Červené Řečice, kde opětovně trávíme Sivestra ve společnosti brněnských záchranářů. Eevee se tedy mohutně socializuje mezi spoustou lidí a hodných psů a Vítek má propůjčenou svou osobní trenérku Soňu, která mu poradí zajímavé triky, kterými na sebe fenečku hezky naváže.
♦♦♦
8.12. Shelbince se nosework tak líbí, že jsem se rozhodla zúročit její schopnosti na zkoušce. A tak si místo Kety, která už má zetkové zkoušky složeny a na jedničkové je ještě dost brzy, vyrazila složit NW - DZ. Záměrně jsem zvolila rozlišovačky, 
protože Shelby je občas trochu nesoustředěná a při volné práci má tendence mě zkoušet, jestli by ze mě nevymámila lehnutím pamlsek nějak trochu dřív, než po nálezu. Obcházení batohů a květináčů ji ale moc baví. Vyhledání vzorku z rukou jsme zkoušely 1x, podruhé až naostro na zkoušce, nicméně Shelbinka zvládla zkoušku, jako profík, v časech 0,26, 0,15 a 0,42 min našla všechny 3 vzorky. Mezitím si při čekání na "volné ruce" zkusila cvičně taky jeden terén urbanu a i ten zmákla s jistotou. Tímto složila svou první zkoušku z výkonu (nepočítám-li americkou z norování před 11 lety). A určitě nebyla poslední, její čas ještě přijde
♦♦♦
27.10. Dnes slaví Shelbinka své 12. narozeniny. Je z ní veselá 
babka, která nezkazí žádnou legraci, soustavně optimisticky naladěná. Chodí s námi na cvičák, kde hbitě krade pamlsky ze stolů i z batohů, s Ketkou běhají za míčky a rozhodně se s ní nenudíme. Moc děkujeme Ivě Jílkové, že nám dovolila sdílet společnou domácnost s touto mimořádnou parsonkou. Shelbičko, přidej ještě pár veselých let v dobrém zdraví.
♦♦♦
14.10. Vyrazila jsem po noční na noseworkové zkoušky v Roudnici a Kety byla moc šikovná. Zvládla 2 
zkoušky najednou - NW-UZ a NW-DZ. Pracovala moc hezky a kromě hrábnutí do batohu i velmi čistě značila.Tímto dosáhla titulu Master of nosework Z. Jedničkový titul asi bude až příští léto, protože voda v zimě není nic moc. A od pondělka jedeme ve skořici, ať už trénujeme na jedničky.
♦♦♦
9.10. Janča Kočová nás pozvala na nádherný noseworkový závod v Hradci Králové. Čekalo nás celkem velmi rozmanitých terénů s 
hezkými schovkami. Závod byl opravdu celodenní, v pohodičce jsme to rozjeli v 10 hodin a končilo se po 8. večer, už za tmy. Kety pracovala báječně, našla 22 z možných 24 nálezů, navíc jsem jí já jeden nález odečetla nahlášením falešného vzorku (který samozřejmě neznačila, jen dělala blbosti). I tak jsme se ale došplhaly na 3. místo a za sebou nechaly i daleko lepší závodníky, což mě moc potěšilo. Domů jsme si odvážely krásnou obrovskou kokardu a výbornou náladu, protože jako trénink před zkouškami se to hodně povedlo.
♦♦♦
1.10. Ketka si byla zaběhat na Strakaté skočkyádě - neoficiálních závodech pro české strakaté psy v Hostivici. V zapleteném jumpingu jsem jí vyrobila 1 odmítnutí, ale agility zaběhla jako jediná čistě a třetí běh s volbou trati vyhrála, celkově to bylo 1. místo v kategorii nestrakatých psů ze ZKO Hostivice
♦♦♦
28.9. Dneska Kety zaválela 
v Poháru města Hluboká podle ZZP1. Po trochu rozpačité poslušnosti si střihla moc pěkný speciál a konečnými 255 body (a splněnou zkouškou) jsme vyšplhaly na nádherné 3. místo ze 17 startujících. Je to moje šikulka. Fotila jsem jen poslušnost, report je v akcích
♦♦♦
15.9. Život někdy není úplně fér a připravuje nám zkoušky, které nás asi mají prověřit... Díky 
smutné události v rodině se ale u nás objevila Madlenka, křížená pudlička z útulku, asi 11 let stará, hluchá epileptička s nemocným srdíčkem a trochu pošramoceným sebevědomím. Byť bude mít možná trošku problémy s naším životním stylem, stejně ji nikam dál už posílat nebudeme, zůstane u nás. Je moc milá, do smečky zapadla výborně, vychází v dobrém se všemi psy i kočkami a krom toho, že se bude muset na stará kolena hodně učit, zatím vypadá vcelku spokojeně.
♦♦♦
1.9. Dnes Kéťa zazářila a složila vodní noseworkovou zkoušku NW-WZ. Počínala si velice dobře. V prvním terénu si u vzorku trošičku hrábla a byla usměrněna, ve druhém už to vypadalo daleko líp, jen se jí výjimečně do vody nechtělo - rybník i jeho odtok nebyly úplně voňavé. Oba vzorky označila ze břehu. Dokonce z hledání vynechala labutě, které se k nám přibližovaly, a moc hezky soustředěně pracovala, čehož si cením stejně, jako úspěšné zkoušky. Čas skvělý, v prvním terénu hledala 48 vteřin, ve druhém šla skoro najisto (příznivý vítr) za 37 vteřin i s pádem do vody.
♦♦♦
28.8. Zkusila jsem si zazávodit podle zkušebího řádu Obedience. Závody byly blízko, v hale, tak proč ne? Ketce se ovšem cvičení v hale úplně nezamlouvalo, žádný extra výkon nepodala, navíc jsem jí několik cviků vynulovala já. Jako první aport, který vzala sice na druhý povel, ale držela jen s asi trojím překousnutím celých 10 vteřin, takže jsem ji radostně pochválila už před ukončením cviku, pak jsem ji včas nezavolala a nechala opustit soutěžní prostor. Na zkoušku jsme nedosáhly, ale i tak to vyšlo na 4. místo. Nicméně to bylo asi naše poslední vystoupení, OB opravdu nebude moje parketa.
♦♦♦
25.7. Tak dovolená za námi - letos plná změn. Zahradiště proběhlo opět, jen s novými majiteli, a místy to bylo trochu rozporuplné, místy zase naopak velmi úsměvné. Poprvé jsme jeli jen já a Vítek, Pepa pěkně dřel v práci, aby nám na dovču vydělal 
. Moje činnost byla poznamenána proběhlou angínou bezprostředně před odjezdem, takže první třetinu dovči jsem víceméně proležela a dost prospala. Bez přípravy si Kety střihla tedy jen ZZO 1, přestože jsme původně mířily k ZMP 1. Její projev byl tradičně moc pěkný, takže i s chybkami to dalo krásných 90 bodů. Vítek dost sportoval s ostatními dětmi a my nakonec s Ketkou i cvičily. Daly jsme si taky noční hledání a bylo to dost dobré.
♦♦♦
18.6. Vyrazily jsme si na Celostátní závod malých plemen do Chlumce. Přemluvila jsem taky Danu Budíkovou s Teidinkou (obě jsme byly v ZMP 1) a Tamaru Skokánkovou s šeltiáčkem Brimim do ZMMP, protože závod byl beze stop - jen poslušnost a speciály. Ketku jsem na poslušnosti připravila o nějaké bodíky, ale rozlišení měla moc hezké, vyhledání posledního předmětu v poslední minutě nás zachránilo, ztracený předmět na zarostlé cestě vedle zazvěřeného lesa nakonec taky našla a přinesla, i když s tím dělala trochu vlny, a nakonec hezký revír a přepychové vyštěkání. Celkem jsme urvaly hezkých 159 bodů a 5. místo. Dana s Teidy obsadila 2. místo, Tamara s Brimim taky druhá v ZMMP, takže veskrze úspěšná výprava. Všechny tři bycom s přehledem splnily limit zkoušky. Stihla jsem i fotit.
♦♦♦
9.6. Dnes Kety složila svou první noseworkovou zkoušku, a to NW - NZ. Hledala moc pěkně, v prvním terénu půlminutku, ve druhém asi 2 minuty. Takže máme fungl novou pracovní knížku a krásnou zelenou kokardu.
♦♦♦
7.6. Na našich prvních noseworkových zkouškách jsme ve Svojšicích neuspěly, zkoušky opravdu nejsou taková sranda, jak se to původně tvářilo. V prvním terénu měla Kety nalezeno velmi rychle, ve druhém vyčerpala celý časový limit, ale ke vzorku se nedokázala dostat a mě nenapadlo jí pomoci zvednutím z druhé strany. No, nakonec to nebyl tak špatný výlet, pocouraly jsme asi hodinku po krásném borovém lese a cestou domů jsem koupila dva košíky jahod.
♦♦♦
15.5. Opět jsme vyrazily na Pohár plemen na Šumavu. Tentokrát ve složení já a Kety v sutině, Markéta Kolníková s Fidem v ploše a Soňa Šabacká s Emilkou na poslušnosti. Kety nezklamala, našla oba zavalené, jen štěkat se jí moc nechtělo, obdržela 107 bodů (z možných 130) za otálení. Pro Fida byl terén opravdu moc obtížný, vysokými ostružinami se musel prodírat a proskakovat, takže nepokryl celý terén a figuranty nenašel (bylo jich takových podstatně víc, a to měli daleko delší nožičky). No, a Emilka je Emilka - je mladičká, paličatá, a navíc překážky cíleně ještě necvičila, začala je trénovat někdy v únoru a se všemi byla ve fázi okamžité odměny po splnění cviku. Vzorově předvedla ty 3 překážky, které uměla dobře, zbytek nějak úplně nešel. Proti ní bylo také počasí - zima a déšť. Skončily jsme jako družstvo poslední, ale mám radost, že Kety žádného figuranta nezasklila, u obou úkrytů hezky dohledávala, jen trochu dlouho, což do budoucna ještě doladíme.
♦♦♦
23.4. Zúčastnily jsme se Terénního poháru, bohužel naše působení nebylo zdaleka tak úspěšné, jako v Luštěnici. V terénu jsme zanechaly 1 viselce (výškový úkryt, tj figuranta na stromě), protože Kety v lese hledala mimo jiné taky zvířátka. No nic, pracovala hezky, dáme to příště. Report je zde, fotky skoro žádné, nikdo tentokrát nefotil.
♦♦♦
9.4. ZZP 1 pokořena! A na závodech. Kety dneska skvěle zabojovala na Poháru výcvikářů - po svérázné poslušnosti, kterou uchvátila paní rozhodčí, si v prvním speciálu našla 1 osobu - ještě trochu nejistě, ale po nálezu v 2. minutě poté 18 minut velmi vytrvale a s obrovským nasazením hledala. Ve druhém terénu byli 2 zavalení, a nalezla je velmi rychle - během 8 minut. Celkově obsadila v těžké konkurenci 6. místo s 245 body a limitem zkoušky. Jsem na ni nesmírně pyšná, na pusinku moji střapatou. Při vyhlášení obdržela též vtipnou cenu "Miss sympatie", protože podlezením dálky (se vzorovým zalehnutím) a vychechtaným výrazem během ostatních originálně pojatých cviků paní rozhodčí opravdu okouzlila. Report je zde, fotky snad nějaké budou.
♦♦♦
24.3. Pustily jsme se s Kety no fungl nového sportu zvaného nosework. Principem je vyhledávání specifického pachu - je to obdoba tréninku celních psů k vyhledávání drog a jiných věcí. Je moc šikovná, jako specifický pach jsem pro ni zatím vybrala pomerančovou kůru, pak budeme rozšiřovat sortiment specifických pachů o skořici a asi nějaké čaje.
♦♦♦
7.3. Kety dnes oslavila své první půlkulatiny. Dožila se jich v plném zdraví a zatím i my si udržujeme zdravý rozum, i když nás potvůrka poslední dny dost zkouší. Je z ní neuvěřitelně milá a empatická psina, která se mi téměř vždy snaží vyhovět a dělá, co mi na očích vidí. Za svůj dosavadní život stihla složit celkem 9 zkoušek z výkonu - loveckých, sportovních a záchranářských, získat nějaké tituly na výstavách a odchovat své první dětičky. Taky už je kovanou canisterapeutkou, začala s novým sportem zvaným nosework. Prostě snaží se a maká, jak divá (jinak to ani nejde, protože by nám dávno asi lezla po hlavách). Tak Kéťo, všechno nejlepší a vydrž nám ještě dlouho v takovéhle formě, protože takhle tě máme moc rádi.
♦♦♦
14.2. Dnes odešla za duhový most Coruška 
. Byla to krásná a svou povahou naprosto unikátní fenka, vyrovnaná, statečná, pracovitá, bojovná. Svou sportovní kariéru musela po otravě
a následně zjištěném onemocněním páteře předčasně ukončit, přesto byla ale plnohodnotným členem smečky. Se svou neuvěřitelnou mírností a citlivostí pomáhala vychovávat všechna naše (i cizí) štěňátka - Kety, Ejse i Ketčina Snížka, pilně cvičila s Vítkem a na rozdíl od teriérek ho vždycky vzorně poslouchala, na cvičáku působila jako tlumič vášní - dokázala hravě zvládnout každou psí rozepři, aniž by se někomu něco vážného stalo. S chutí se pouštěla do jakéhokoli cvičení, horlivě zachraňovala a stopovala, jen s obranami měla trochu problém - lidi opravdu milovala. V naší smečce i v našich srdcích po ní zůstane velké prázdné místo. Měj se tam nahoře dobře, Corinko...
♦♦♦
19.1. Kety dnes oficiálně zahájila svou canisterapeutickou kariéru v Základní a speciální škole Na Cibulce. Má ve své péči děti sociálně slabé, mentálně retardované i autisty, takže docela masakr. Ovšem poprala se s tím výborně, je moc šikovná a empatická, takže je zatím vcelku úspěšná, děti se na ni těší. Pro mě je to taky docela škola života. Původně jí měla vypomáhat Cora, ale asi to neklapne, diagnostikovala jsem jí maligní lymfom, takže má před sebou cca 1-2 měsíce života, s chemoterapií možná o trochu víc.
♦♦♦
15.1. Tak Kety s definitivní platností březí není, což nás všechny velice mrzí. No nic, tak opáčko na podzim. Na druhou stranu, zase může bez omezení cvičit, takže jsem ji rovnou přihlásil na zkoušky a dvoje závody.
♦♦♦
Do nového roku přejeme všem našim příznivcům všechno nejlepší, hodně úspěchů, osobních, profesních i psích
♦♦♦
A ohlédnutí za uplynulým rokem:
Na Poháru výcvikářů v Luštěnici jsme úplně nezazářily, 2. nejlepší poslušnost nás moc nezachránila.
Zato pohár plemen byl krásný, se smíšeným parsoním družstvem jsme ostudu neudělaly - já jsem nám krásnou poslušností zajistila 7. místo, děvčatům se až tak nedařilo, ale porazily jsme dalších 6 týmů. Pepa s Ejsem zamakal, a s nejlepší poslušností se podílel na vítězství družstva malinoisů.
V červnu jsem jela závodit do Plzně a ani tam jsme se neztratily. V celkem 3 terénech jsme sice 1 z 8 figurantů nechaly, ale i tak jsme za sebou nechaly několik velmi zdatných týmů. Skončily jsme 7.
Corinka oslavila své 8. narozeniny, stále se drží. Shelbince už bylo 11 a je s ní pořád stejná legrace.
Podařilo se nám složit zkoušky RH-FL E a ZMMP, Pepa s Ejsem složili RH-FL A a ZZP1.
Kety zahájila také svou agilitní kariéru na závodech v Turnově a byla moc šikovná. Taky na Strakaté skočkyádě zazářila, vyhrála "nestrakatý" závod.
Vítek se dostal na střední školu, studuje na strojní průmyslové škole v Betlémské, nejstarší strojniské střední škole v Evropě. Když se zadaří, bude z něj ajťák.
Máme nakryto a netrpělivě očekáváme ultrazvukové potvrzení březosti.